středa 4. prosince 2013

"Narození" od Aničky Sypěnové

Srdečně zveme na výstavu jednoho obrazu! 
 Dílo bude k vidění do Nového roku. Po domluvě s autorkou díla, jsme se rozhodli obraz nezveřejnit zde. Chceme tak podnítit všechny zvědavce a poutníky, aby šli za originálem. Ideální čas je odpoledne. Vyrazit za světla a odcházet v polotmě. Máte-li chuť, vezměte svíčky a zanechte světlo ;) Web Aničky Sypěnové: http://www.annanas.cz/




sobota 30. listopadu 2013

Vernisáž Anny Sypěnové - "Narození"



Milí přátelé,
srdečně zveme na vernisáž a společné zastavení u příležitosti začínajícího Adventu.

Obraz "Narození" vystaví úžasná malířka Anička Sypěnová. Někteří znáte její velkoformátové obrazy mraků z ekocentra Rychleby. Podívat se na její tvorbu můžete zde: http://www.annanas.cz/

Od 16 hodin v Kapličce v Zálesí...
"Ve sněhu... umění, narození, zpěv, koláčky, výhledy do kraje, svařák, tma, svíčky, ticho..."

neděle 13. října 2013

Vernisáž "Bílo" Lucie Fryčové a Šimona Grimmicha




Minimalistické dílo Lucie Fryčové (studentka Akademie výtvarných umění) je silným kontrastem k barevně hýřícímu podzimu. Je to prosté slovo a pak už "jen" bílo. Těžko si představit přesnější a citlivější přístup k danému textu...
Lucie oslovila ke spolupráci studenta teologie a religionistiky Šimona Grimmicha. Ten napsal dvanáct básní volně inspirovaných jeho několika oblíbenými mysliteli a filosofy jako je Martin Buber nebo Antoine de Saint Exupéry. Jeho básně - texty jsou osobní a intimním pohledem do krajiny, vztahu k Bohu i k druhému člověku, k dívce nebo ženě. 

Lucie se rozhodla texty přepsat na dlouhé archy bílého průsvitného papíru, takže jednotlivé básně mírně prosvítají a vrství se... Archy visí od stropu kapličky až na zem a jsou pomyslným závojem, mlhou, bílým mrakem, vrstvami básníkova vědomí. Když si je chcete přečíst, musíte vstoupit dovnitř a nahlížet směrem od oltáře. Autorka tento moment zvýraznila možností usednout na samotný oltář - na bílý polštářek. 

Celá instalace je interaktivní a smyslová. Chcete-li si přečíst všechny básně, musíte nakonec vstát a začít se mezi tenké papíry nořit celým tělem. Vše je křehké, postupujete opatrně, jako byste sahali na motýlí křídla. A jak postupujete k další a další básni, blížíte se k východu až nakonec vyjdete ven a vidíte už jen krajinu nebo druhého člověka, který vás doprovází.

Ačkoliv jednotlivá písmena všech básní působí jako tištěná, autorka je všechny přepsala ručně. I v tomto ohledu se dotkla pradávné mnišské praxe, kdy se bible a jiné důležité texty psaly celé dny, týdny a roky jen obyčejným perem. Tento drobný detail dodává celému textu váhu... není jednoduše "reprodukovatelný". Je jedinečný, je zranitelný, je dočasný. Každé slovo se kreslí několik minut, každé dostalo čas promluvit, ukázat se,   zjevit se... 

Vernisáž hudebně provázela Žaneta Vítová, absolventka Pražské konzervatoře v oboru kra na akordeon a hry na klavír, která nyní studuje na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě.


    











úterý 24. září 2013

Kristýna Cílková


Kristýna Cílková

„Dnes se mi zdálo, že jsem Bůh“ 
Já a Heinrich Heine aneb jak mě v páté třídě vyloučili z recitační soutěže…



…Dnes se mi zdálo, že jsem Bůh
Že sedím si v nebi krásně
Že přicházejí andělé
A chválí moje básně


Že pojídám své koláče
Tam za ohradou z duhy
Že piji víno Kardinál
A nemám žádné dluhy


Žel trpím nudou
Chtěl bych jít se vzpružit světským žertem
Ó běda, kdybych nebyl Bůh
Mohl bych se státi čertem


Ty! Gabriely, dlouháne
Tam dole pod námi je Země
Mám dobrého přítele Evžena
Mohl bys ho přivést ke mně?


Nehledej ho však v sdružení,
Kde sedí asketové
Rozhodně není v kostele
Je u slečny Mayerové


Rozpíná anděl perutě
Snáší se k zemi jak socha
Za malou chvíli přivedl mi přítele
Milého hocha 


Ach ano hochu
Já jsem Bůh
Jsem vládce nebešťanů
Což jsem ti vždycky neříkal, že se též někým stanu?


Víš, dělám denně zázraky
Jak čarodějník Merlin
Aby ses troch pobavil
Chci obšťastnit dnes Berlín


Z kamení dlážděné ulice
Vytryskne ohnivý plamen
Z dlaždiček budou ústřice
Změním v ně každý kámen


Déšť z citrónů je pokropí
Ve vůni serafínské
A tam z těch všech pouličních struh
Poteče pravé Rýnské


Jen pohleď na Berlíňáky
Už teď to musí nastat
Uvidíš pány od soudu ze strouhy pít
Ne, chlastat


Ať potěší se básníci:
Poručík odhodí pažbu
A bude s nadporučíkem
Olizovati dlažbu


Poručík s nadporučíkem
Jsou nejmoudřejší lidé
Tiše si říkají
Kdy, ach kdypak zas tak zázračný den přijde…

.........................................................................................................................

Dílo Kristýny Cílkové představuje prolínání dvou světů. Cestovalo do Zálesí až z daleké Asie a i jeho forma je spíše tradičním asijským výtvarným jazykem. Je to vícevrstvá kaligrafie, které v sobě ovšem skrývá text básně od "západního" básníka Heinricha Heineho.  Jak Kristýna upozorňuje už v názvu svého díla, jedná se o báseň kontroverzní. Básník si v ní představuje, co by se stalo, kdyby byl Bohem. Kristýna se tuto báseň naučila ještě jako dítě a dokonce se s ní přihlásila do recitační soutěže. Co následovalo si asi umíme všichni představit...
Co byste dělali vy, kdybyste se stali Bohem? Vnímáte také takovou báseň jako bezbožnou provokaci nebo vám otevírá jiný pohled? Mně báseň ze všeho nejvíce připomíná "fakt", že pokud jsme byli stvořeni, tak určitě ne proto, abychom trpěli, ale spíše, abychom v radosti spoluvytvářeli krásu.

..........................................................

Kristýna Cílková zaslala své dílo do kapličky v Zálesí až z Indonesie. Mělo být instalováno již na jaře, ale protože kaplička potřebovala nutnou opravu a pak již byly domluvené další termíny výstav, rozhodla jsme se dílo instalovat až nyní. Zdá se ovšem, že náhodou (?) se v tento čas sešly k instalaci i další díla, která svou formou či obsahem s kaligrafií v nějakém ohledu rezonují. Výjimečně tedy nevystavujeme tedy jen jedno jediné dílo, ale postupně narůstá celá mini -expozice.
Dílo je v současnosti vystaveno v symbióze s buddhistickou instalací Ireny Ellis. Během listopadu pak přibude ještě dílo autorské dvojice Lucie Fryčové a Šimona Grimmicha, kteří chtějí do prostoru kapličky zavěsit na průhledné listy psané autorské haiku. 
..........................................................................


Kristýna Cílková
CURRICULUM VITAE


Studium: 
2009- 2012 Magisterský stupeň studia, Fakulta výtvarných umění, Vysoké učení technické v Brně
             Ateliér Kresba a Grafika

           2010-2011 Darmasiswa Sholarship in Institut Seni Indonesia Padangpanjang, Faculty of Performing Arts, West Sumatra, Indonesia

2005 - 2009 Bakalářský stupeň studia

2000 – 2005  Střední průmyslová škola keramická v Bechyni

1998 – 2000  Soukromá střední odborná škola umění a managmentu


Workshopy a akce: 
2011         Ngonrol Bareng, Sarueh, Indonesia – international videoart  workshop

2007       Festival slona Linharta v Dolních Počernicích, výtvarná 

2001, 2003    Bohemiae rosa 

2001 – 2007   Doteky  -  tematické workshopy v klášteře v Bechyni

Samostatné výstavy: 
2012   Země, tam za zrcadlem, Cafe NOD experimentální prostor Roxy, Praha

2009   OO Orient, OO galerie, Kavárna Švanda, Brno

2007   Sama doma, Rektorát UJEP, Ústí nad Labem

Kolektivní výstavy:
2012   Rekam Kita, kolektivní výstava se skupinou Sarueh, galerie Umakart, Brno

2011   Recam Kita, collective exibition, Sarueh, Padangpanjang, Indonesia

           http://sarueh.wordpress.com/

2010   Mistic, kolektivní výstava, divadlo Reduta, Brno

2009   Místo průniku, kolektivní výstava, divadlo Reduta, Brno

2009   Ohne title, výstava Atelieru grafiky, OGV, Jihlava

2009   Redutace 2, výstava Atelieru grafiky, divadlo Reduta, Brno

2008   Formát, výstava Atelieru grafiky, Galerie u dobrého pastýře, Brno

2008   Krajina za obzorem, s Petrou Buchtovou, Galerie SC, Kozí 8,Brno

2008   Na kolik samic se cítíš, s Pavlínou Řehulkovou, Cafe Sausalito, Veveří 10, Brno

2007   Redutace, výstava Atelieru grafiky, divadlo Reduta, Brno

2005   Otevřené prostory, kolektivní výstava, Bechyňský klášter, 

Publikace -Ilustrace: 
Šu-La_ce: Putování mladého Lin-tiho (Malvern 2011)

Vítězslav Nezval: Můj tučňák (Dokořán 2008)

Šu-La-ce: Ranní rozhovory v klášteře opata Lin-tiho (Malvern 2005)

Lao – C´:  tao – te  ting (Dokořán 2005)

Deset obrazů krocení býka (Dokořán 2004)

Ocenění: 
2004 – 1. cena -  návrh grafického dekoru dlaždic pro keram. Závody v Chlumčanech u Plzně (Lasselsberger) 

pátek 6. září 2013

"Motýli" Ireny Ellis

Od soboty 7.9. vystavovala umělkyně a galerijní pedagožka Irena Ellis. Na mandolínu, kytary a další zahrála na vernisáži kapela Seveři. 

Stránky umělkyně: http://www.irenaellis.me/









pondělí 2. září 2013

neděle 7. dubna 2013

Jarně-zimní vernisáž - dokumentace

Cestu jsme si prošlapali sněžnicemi, kaplička se vynořila po chvíli z mlhy, ojíněné stromy a les nehnutě a tiše dokreslovaly tento zvláštní čas, kdy by již vše mělo pučet a explodovat živou energií probuzenou teplem slunce...

Anotace instalace Oldřicha Bystřického:



Pilát znovu vyšel a řekl Židům: „Hleďte, vedu vám ho ven, abyste věděli, že na něm nenalézám žádnou vinu.“ Ježíš vyšel ven s trnovou korunou na hlavě

a v purpurovém plášti.
Pilát jim řekl: “Hle člověk!“
JAN 19, 4-5 

Instalace vytvořená přímo pro prostor této kapličky odkazuje k příběhu Ježíšova utrpení slovy evangelia svatého Jana. Jednotlivé objekty symbolicky odkazují na tzv. svaté schody a na purpurový plášť, který byl obléknut zbičovanému Kristu jako výraz výsměchu a ponížení, podobně jako trnová koruna (protože se prý vydává za židovského krále).

Svaté schody jsou původně 28 mramorových stupňů, po kterých Kristus stoupal do Pilátova paláce. Podle legendy je pak nechala sv. Helena, matka císaře Konstantina I., převézt v polovině třetího století
z Jeruzaléma do Říma, kde pro ně byla postavena speciální kaple, posléze mnohokrát přestavovaná v různých architektonických stylech. Svaté schody byly později stavěny v interiérech různých kostelů
a poutních kaplí na celém světě, aby odkazovaly k tomuto příběhu Kristovy oběti. Po schodech je možné stoupat pouze v kleče a pro modlitby a adorace se užívají zvláště v čase očekávání Velikonoc.


Tento motiv jsem si vybral pro instalaci v kapličce protože mě zaujal svou symbolikou, kdy se architektura nachází uvnitř další architektury

a zároveň to již není schodiště k normálnímu používání, ale pouze pro účely rituálu. Má meditační, očistný a obětní význam, je prostředkem pro rozjímání. V tomto případě vzhledem k proporcím kapličky jde o model, náznak situace.






sobota 30. března 2013

"Hle člověk!"

Přijměte srdečné pozvání na výstavu objektů Oldřicha Bystřického.
Vernisáž se uskuteční v sobotu od 16 hod v kapličce v Zálesí.


pondělí 4. února 2013

Nebudete-li jako děti, nevstoupíte do Království nebeského


"Nebudete-li jako děti,
nevstoupíte do Království nebeského“
(Mt, 13,3)


Malby jsou inspirovány kresbičkami dětí, které malovaly do deníčku v kapličce v roce 2011 a 2012. Jejich kresby nejsou „dokonalé“ a pro většinu návštěvníků kapličky ani zajímavé. Právě proto jsem se rozhodla je zviditelnit a ukázat. V čem spočívá jejich hodnota a co nás mohou děti učit? Je to bezprostřednost, upřímnost a spontaneita. Jejich kresby se nesnaží zachytit něco „věčného a dokonalého“. Jsou záznamem momentálního nápadu, bezprostřední přítomnosti. Jsou prosté, někdy vtipné a v dobrém slova smyslu naivní. Děti nespekulují o tom, komu se má obrázek líbit. Kreslí, protože právě tato činnost je v tuto chvíli tím nejlepším, co můžou a chtějí dělat. Nečekají v tu chvíli na odměnu a ni pochvalu. Prostě jsou a kreslí...

Potěšte se na naší výstavě jednoduchou linií kresby a pestrými barvami. Vzpomeňte si třeba na nějaký příjemný zážitek z dětství. Nebo se podívejte či si vzpoměňte na své dítě... Tak, jak je ono závislé a odevzdané vám, tak i my se můžeme odevzdat Tomu, co nás přesahuje. Stejně jako dítě jsme křehcí a zranitelní. Toto uvědomění nás nemá vystrašit, ale přivést k Pokoře, úctě a údivu nad nesamozřejmostí celého Stvoření.

Kresleme a malujme si sami pro sebe a pro boží potěšení :)


Autorka výstavy a textu: Zdeňka Morávková